Smutný dvojzápas 1. ligy mladšího dorostu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 20. 2. 2014 20:32
- Napsal Jan Paukert

Oporami ligového družstva jsou Jan Havelka (1. šachovnice)
a Jirka Vrecion (3.šachovnice), kteří v dosavadních
sedmi kolech ani jednou neprohráli a i proti QCC v obou kolech vyhráli.
Hrálo se v říčanském kulturním středisku Labuť, dopoledne od 10:00 a odpoledne od 14:30.
Začínali jsme proti béčku. Původně jsme chtěli dopoledne a odpoledne střídat na dvou šachovnicích, ale nakonec jsme kvůli nemoci Dominika Civína střídali jen na jedné. Dopoledne jsme nastoupili v sestavě Jan Havelka, Vojta Jandl, Jirka Vrecion, Pepíno Starýchfojtů, Pepina Králová a Adam Hanzlík. Nechali jsme stát Jirku Havelku, který mívá problém udržet koncentraci po oba dlouhé zápasy, místo něj hrál svou první letošní ligovou partii Adam. Naši hráči na prvních třech šachovnicích potvrdili papírové předpoklady a bez problémů vyhráli, vzadu ale děly věci pro nás velmi nepříjemné. Už od zahájení hráli s horším materiálem Pepíno a Pepina, Pepíno ztratil nekorektní obětí v útoku a Pepina v komplikované výměně v centru. Oba pozice dlouho drželi, ale soupeři dokázali převahu udržet a zvítězit. Samostatnou kapitolou pak byl Adamův debut na šesté šachovnici. Adam měl soupeře, se kterým by si snadno poradila řada mnohem slabších hráčů, ale zahrál hluboko pod své možnosti, hrál nekoncentrovaně a velmi nepřesně. To vedlo k nepříjemné pozici, ve které byl nucen pustit dámu za věž a lehkou figuru. I tak se mu sice podařilo nezkušeného soupeře přehrát a postavit novou dámu, o tu však vzápětí jednotahově přišel a v závěru nepochopitelně vynutil výměnu dam, čímž partie přešla z remízové dámské do naprosto prohrané pěšcové koncovky. Zápas tak skončil remízou, což pro nás byl velmi těžko přijatelný výsledek.
Odpoledne proti budějovickému áčku nastoupila základní sestava, tedy Jan Havelka, Vojta Jandl, Jirka Vrecion, Pepíno Starýchfojtů, Jirka Havelka a Pepina Králová. My jsme měli mít jasnou převahu na prvních třech šachovnicích a mělo jít o to, jestli nějaký bodík přidají ještě zadní šachovnice, kde byly síly vyrovnané. Nejtěžšího soupeře měl Jirka Havelka, jehož jmenovec Jonáš v budějovických řadách disponoval mezi soupeři vůbec nejvyšším ratingem ač hrál až na páté šachovnici. Ze začátku se zápas vyvíjel dobře, nezaváhali Janek Havelka na jedničce a Jirka Vrecion na trojce (Jirka ještě k tomu sehrál opravdu krásnou partii) a Jirka Havelka, který se na partii speciálně připravoval pod vedením bratra Janka, dokázal silnějšího soupeře udržet hlavně díky sofistikovaně sehrané koncovce a dovedl partii k remíze. K tomu ještě Pepíno i Pepina dovedli své partie do objektivě vyhraných pozic, v obou případech ale nebylo lehké najít plán k realizaci výhry. Do problémů se ale po až masochisticky špatně zahraném zahájení překvapivě dostal Vojta Jandl na dvojce. Jeho mladší a ratingově výrazně slabší soupeř Ladislav Nagy bohužel pro nás potvrdil pověst talentu, která ho předcházela, a dokázal poziční převahu ze zahájení přetavit ve výhru. Pořád to ale vypadalo dobře, 2,5 bodu na kontě a dvě vyhrané pozice na šachovnicích. Jenže cesta k výhře byla v obou případech velmi složitá, soupeří se zarputile bránili a k tomu se přidal ubývající čas, pod jehož tlakem oba naši hráči chybovali a nakonec prohráli. Poslední dohrával Pepíno a ještě v samotném závěru partie měl k dispozici vyhrávající tah, ten ale nebyl zrovna transparentní a s několika sekundami na hodinách Pepíno neměl šanci jej najít.
Pokud bychom měli hodnotit hráče, tak excelentně zapracovali a své kvality potvrdili Jan Havelka a Jirka Vrecion a dalším hrdinou je Jirka Havelka, který dokázal odremizovat silnějšího soupeře. Jednu partii zahrál suverénně a v druhé naprosto selhal Vojta Jandl. Zcela propadl Adam Hanzlík. Nejen křestní jména ale i šachový osud měli podobný Pepíno Starýchfojtů a Pepina Králová. Dopoledne nedokázali otočit nepříznivé pozice a odpoledne naopak nedokázali bodovat z lepších pozic, přestože předváděli velmi solidní hru. Za tím ale jednoznačně stála kvalita soupeřů. Budějovické děti, které pro nás ještě před pár lety soupeři vůbec nebyli, jsou rok od roku nebezpečnější a na tom je vidět především výborná práce jejich trenérů v čele s panem Havlíčkem.
Místo možných šesti bodů jsme tedy přivezli jediný, což je vzhledem k našim postupovým ambicím a vyrovnanosti skupiny příliš málo. Když jsme z Říčan odjížděli, byl jsem přesvědčen, že jsou vítězství ve skupině a tím pádem i postup do extraligy ztraceny, ale naštěstí pro nás se vyrovnanost skupiny projevila i v ostatních zápasech, které se hrály ve Vlašimi a ve Světlé nad Sázavou a ve kterých také dostávali favorité na frak, takže jsme z tohoto Waterloo vyšli mnohem lépe naž Napoleon, ve skupině jsme pořád ještě druzí (před dvojkolem jsme vedli) a i když na nás má vedoucí Lokomotiva Brno B pětibodový náskok, ve zbývajících čtyřech kolech nemá lehké soupeře a jedním z nich je ostatně i naše družstvo. Postup už ale není v našich rukou, nám nezbývá než se pokusit vyhrát zbývající čtyři zápasy (což nebude lehké, ale není to nemožné) a čekat.
V naší ligové skupině Jih si spřátelená středočeská družstva vedla střídavě. Největší zastoupení mají Říčany, jejichž áčko zaznamenalo dvě výhry, bodově se na nás dotáhlo a je na průběžném třetím místě, zato říčanská družstva B a C ztratila a jsou v akutním nebezpečí sestupu. Dvě výhry zaznamenalo i vlašimské béčko a protože jedním z jejich soupeřů byl i pro nás nebezpečný Tábor B, výrazně nám tím pomohlo. Excelentně si vedla středočeská družstva v ostatních ligových skupinách, vlašimské áčko v extraligové skupině Západ oba zápasy vyhrálo a do závěrečných bojů o titul mistra ČR jde z prvního místa. Budeme držet palce. Výborně si vedla i obě buštěhradská družstva v prvoligové skupině Západ, áčko po dalších dvou výhrách vede tři kola před koncem skupinu o pět bodů, což je náskok víc než slibný a dvě výhry zaznamenalo i buštěhradské béčko.
Výsledky, a další informace z prvoligové skupiny Jih najdete zde