Kroužky 2018/2019  

Čtvrtek
ZUŠ Řevnice, sekce výtvarné výchovy
Nám. Jiřího z Poděbrad 2
17:00-17:45začátečníci
17:00-18:30pokročilí

Kroužky budou probíhat od 27.9.2018 do 30.5.2019 (včetně).
Členské příspěvky: 400,- Kč za pololetí.
Platební data v sekci O klubu.
Kroužky pokročilých i začátečníků budou probíhat souběžně, ale obvykle na to budeme dva, takže každý z kroužků bude mít svého trenéra.
Přihlásit se můžete mailem nebo telefonicky na kontakty uvedené v záhlaví, můžete ale také přijít rovnou na kroužek. Začít lze i v průběhu sezóny, zvláště u začátečníků ale doporučujeme docházet od začátku.
   
   

Postup do extraligy řevnickým dětem nevyšel


Řevnické družstvo v rozhodujícím zápase proti Brnu
O víkendu 26.-27.4.2014 se v Táboře za účasti družstva ŠK Řevnice A dohrávala poslední čtyři kola 1. ligy mladšího dorostu. Naše družstvo sice bylo asi největším favoritem celé soutěže, ale po několika nehodách v předchozích kolech jsme nemuseli soutěž vyhrát ani v případě čtyř vítězných zápasů. Naděje, že dosud vedoucí Lokomotiva Brno klopýtne a my tak budeme mít šanci ji dohnat a předehnat, byla ale poměrně velká, protože skupina byla velmi vyrovnaná a brněnský tým měl nebezpečné soupeře. To se nakonec i stalo, Lokomotiva v sobotu podlehla Českým Budějovicům a vše pak záleželo na závěrečném vzájemném zápasu s námi. V tom jsme ale po dramatickém průběhu nakonec prohráli a zbylo na nás třetí místo, protože se před nás dostaly i Říčany, to už ale nebylo podstatné, protože to hlavní, co bylo ve hře, byl postup do extraligy dorostu a na ten mohl dosáhnout jen vítěz.

Zatímco Řevnice neuspěly, z úspěchů se mohly radovat další středočeské oddíly, Sokol Buštěhrad suverénně vyhrál skupinu Západ 1. ligy mladšího dorostu a postoupil do extraligy ale hlavně na úplně nejvyšší metu dosáhla Vlašim, která vyhrála extraligu dorostu a stala se mistrem republiky v družstvech mládeže pro rok 2014.

Do Tábora jsme přivezli sedm dětí a střídali jsme. To nebyl špatný tah, protože střídající hráči měli podobnou výkonnost, střídáním jsme ztížili soupeřům přípravu a hlavně jsme poněkud eliminovali únavu ze čtyř těžkých zápasů ve dvou dnech, což se projevilo i tím, že oba střídající, kterými byl Pepíno Starýchfojtů a Dominik Civín měli stoprocentní bodový zisk. Stavěli jsme dvě sestavy, první byla 1. Jan Havelka, 2. Vojta Jandl, 3. Jiří Vrecion, 4. Jiří Havelka, 5. Dominik Civín 6. Pepina Králová a ve druhé byly stejné první tři šachovnice a 4. Josef Starýchfojtů, 5. Jiří Havelka a 6. Pepina Králová.

Ani my jsme neměli lehké soupeře, protože ti ve skupině k mání prostě nebyli. V sobotu jsme hráli napřed proti Humpolci a pak proti Světlé nad Sázavou. Oba zápasy jsme sice vyhráli jasně na skóre 4,5:1,5 a 5:1 při jediné partiové prohře, průběh ale tak jednoznačný nebyl a děti musely bojovat o každý bod. Výkon družstva spolu s tím, že jsme se dostali na dostřel vedoucímu brněnskému celku díky jeho prohře s Budějovicemi nám sice dával velkou naději na celkové vítězství, v neděli ale našimi soupeři bylo velmi nebezpečné družstvo Vlašim B a na závěr pořád ještě vedoucí Lokomotiva Brno B. Vlašim jsme dokázali porazit 5:1, ale snad ještě víc než v předchozích zápasech to nebyl poměr, který by přesně dokumentoval dění na šachovnicích, o výsledek jsme se dost dlouho museli obávat.

Poslední kolo tedy rozhodovalo o vítězi celé soutěže. Pro obě družstva byla jediným přijatelným výsledkem výhra, protože v případě remízy byl připraven příslovečný třetí smějící se v podobě družstva Říčan. Zápas s brněnskými dětmi byl přes naši teoretickou ratingovou převahu velmi dlouho až neuvěřitelně vyrovnaný na všech šachovnicích a nakonec rozhodla jedna fatální chyba a několik drobností.
Na první šachovnici se nevedlo Jankovi Havelkovi, kterému se za obětovaného pěšce nepodařilo získat kompenzaci, v koncovce pak tahal za výrazně kratší konec a nezbylo mu, než přijmout remízu i když ta už v té chvíli (po zhruba čtyřhodinové partii) znamenala prohru družstva.
Přesně naopak si ze začátku vedl Vojta Jandl na dvojce, když naopak pěšce získal a i když pak v koncovce věží a nestejných střelců byla šance na výhru dost malá, přece jen žila. Jenže Vojta se dopustil hrubé chyby díky které přišel o věž a musel vzdát.
Jirka Vrecion na trojce dosud při jediné remíze devět z deseti partií vyhrál, často v koncovkách při mikroskopické výhodě. Zrovna v tomto zápase se mu to ale nepodařilo a parti dospěla ke spravedlivé remíze.
Výtečně si vedl Jirka Havelka na čtyřce, také se mu podařilo získat pěšce a ve věžové koncovce zatlačit tak, že byla objektivně vyhraná. Jirka se ale dostal do časové tísně, ve které nestihnul vymyslet nejsilnější pokračování, soupeři se podařilo hru vyrovnat a nezbylo než přimout remízu.
Jedinou naší výhru zaznamenal Dominik Civín na pětce. Partie byla velmi dlouho vyrovnaná a v Dominikův prospěch rozhodl jediný chybný tah soupeřky, která podcenila svázanou pozici a rychle prohrála.
Statečně bojovala Pepina Králová na šestce. Svou partii dovedla do remízové dámské koncovky, ale protože jsme potřebovali bod hrála dál a podařilo se jí přejít do mírně lepší pěšcové koncovky. I tady ale sehrál roli ubývající čas, Pepina chybovala a prohrála.

S Lokomotivou jsme tedy prohráli těsně 2,5:3,5 a šlo o možná nejvyrovnanější zápas, jaký jsem kdy v první lize viděl. Uznání patří soupeřům, kteří se nezalekli papírové převahy našich hráčů a v zápase odvedli výborný výkon.

Pro nás je to smutné hlavně kvůli tomu, že tím pádem v žákovských soutěžích končí tři hráči ročníku 1998 (Jan Havelka, Vojta Jandl, Pepíno Starýchfojtů), kteří by v případě postupu do extraligy mohli ještě rok hrát. Určitá šance ještě je v případě, že se podaří sjednat jejich přestup do jiného klubu hrajícího extraligu, to už ale nebude v řevnických barvách. Jako trenér a vedoucí řevnického družstva bych asi teď měl hledat příčiny neúspěchu. Pokud bych je ale hledal ve vedení družstva, musel bych si sám sypat popel na hlavu a to se mi nechce a vinit z neúspěchu hráče se mi nechce už vůbec, protože všichni celou sezónu za družstvo tvrdě a zodpovědně pracovali a většinu partií vyhráli úplně jasně. Faktem je, že se proti nám trochu spikly okolnosti, protože sice nelze předpokládat, že se celá sezóna žákovské soutěže odehraje bez jediného zakolísání, my jsme si je ale vždy vybrali kumulovaně v rozhodujících zápasech, zatímco v těch snadnějších, kde už šlo spíš o skóre, hrály děti perfektně.

I přes odchod tří hráčů budeme mít díky kvalitním rezervám silné družstvo i v příští sezóně, takže neklesáme na mysli. Asi už nebudeme favority, role favorita nám ale stejně vyloženě nevyhovuje.


Jediný celý bod za výhru připsal na řevnické konto v posledním zápase proti brňenskému týmu Dominik Civín, kterému se podařilo vtipně využít jediného vážnějšího zaváhání soupeřky. Partie je také dokladem toho, jak rychle lze prohrát vyrovnanou partii, tady k tomu opravdu stačil jediný tah.
   
© ŠK Řevnice 2013